Zpravodajství z jižních Čech

Na své červnové schůzi Poslanecká sněmovna po několikahodinové hlasovací smršti schválila zásadní novelu zákona o důchodovém pojištění. Fakticky se jedná o první krok penzijní reformy. Diskuse o nutnosti přijmout změny se vedou řadu let, ale k jejich prosazení chyběla politická odvaha. Socialistické vlády vytvořily tzv. Bezděkovu komisi, která měla základy reformy projednat. O spolupráci s ČSSD nad penzijní reformou usiloval i kabinet Mirka Topolánka, ale zástupci ČSSD se odmítli jednání zúčastnit. Proto koaliční vláda prosadila vlastní verzi reformy. Bylo nutno učinit rozhodnutí, protože jinak by se důchodový účet dostal (nejpozději v r. 2017) do hlubokého deficitu. Dožíváme se vyššího průměrného věku a na to musí důchodový systém reagovat. Musí být nastaven včas tak, aby seniorům poskytl záruku solidního zajištění ve chvíli, kdy přestanou být ekonomicky aktivní a zároveň musí chránit budoucí generace před přílišným odvodovým zatížením na důchody. Začneme - li nyní, mohou být změny pozvolné, pokud by reformy byly odloženy, došlo by nutně ke skokové změně a tím k daleko drastičtějšímu dopadu na všechny občany.

Zásadní změnou, kterou přinese sněmovnou schválená první fáze reformy důchodů je jednotná hranice důchodového věku pro muže a ženy, která se posouvá na 65 let. Všichni, tedy muži i ženy, kteří se narodili po roce 1964 a nevychovali žádné nebo jedno dítě, půjdou do důchodu v 65 letech. U ostatních žen, které naopak vychovaly alespoň dvě děti, se podle jejich počtu důchodový věk sníží na 64 až 62 let.
Reforma však nemění vzorec pro výpočet zvyšování důchodů. I nadále bude platit, že důchody je nutno každý rok valorizovat o inflaci a o 1/3 reálného růstu průměrných mezd. Od roku 2003 jsou důchody nad hranicí 40,6 % průměrné mzdy i díky tomu, že vlády zatím valorizovaly důchody rychleji než přikazoval zákon.

Druhým krokem reformy bude možnost šetření na důchod u soukromých pojišťoven a tato změna by měla vstoupit v platnost stejně jako krok první, tedy od 1. 1. 2010. O této druhé fázi nyní jedná vláda. Paragrafové znění zákona by mělo být podle legislativního plánu dokončeno a předloženo Poslanecké sněmovně v prosinci tohoto roku.

Podstatou druhého kroku má být změna v nepovinném pojištění. Stát bude podporovat spoření až do částky 32 – 36 tisíc korun ročně (dnes dotuje nejvýše částku 6 tisíc ročně) a umožní odepsat ze základu daně 12 tisíc korun. Lepší podmínky by měli mít i zaměstnavatelé – dosud mohou do svých nákladů započíst příspěvky pouze do 3 % mzdy svých zaměstnanců. Toto opatření pomůže řešit problém zaměstnanců, kteří vykonávají fyzicky náročnou práci (horníci). Důlní firmy budou moci více přispívat na připojištění svých těžce pracujících zaměstnanců. A tím se postarat o jejich životní úroveň v případě přechodu na méně placenou práci.

Závěr:
Jsem přesvědčena, že po mnoha letech politická reprezentace vedená ODS učinila krok správným směrem. Opozice nejvíce kritizuje zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. Považuji to za krajně populistické, zejména s přihlédnutím k demografickému vývoji a s ohledem na skutečnost, že se dožíváme díky vyšší kvalitě života a lepší zdravotní péči vyššího věku, je nutné dosavadní hranici posunout. Žijeme-li déle, musíme déle pracovat. Nezapomínejme, prosím, že ve věku 65ti let půjdou do důchodu pouze lidé, kteří se narodili po r. 1964 (tj. od roku 1965 včetně) a mají tedy dostatečně dlouhý čas se novým parametrům přizpůsobit. Například včas myslet na rekvalifikaci - v případě těžce fyzicky pracujících či uvažovat o spoření na penzijních účtech.

Miroslava Němcová, 4. července 2008