OTAZNIKY hotnews

PRÁVĚ VYSÍLÁME – SLEDUJTE ŽIVĚ TELEVIZNÍ STANICI i-Vysočina.cz – INFORMUJEME O VŠEM  

PRÁVĚ VYSÍLÁME – SLEDUJTE ŽIVĚ TELEVIZNÍ STANICI i-Vysočina.cz – INFORMUJEME O VŠEM  

Intermediární centrum Dětského oddělení Nemocnice Havlíčkův Brod, které je jediné na Vysočině, se dlouhodobě snaží, aby péče poskytovaná miminkům byla na nejvyšší možné úrovni, a také jemná a citlivá. I když se bolestivým zákrokům nelze vyhnout, lze nastavit péči tak, aby dopady na prožívání dítěte byly co nejmenší. Proto jsou v brodské nemocnici zavedeny nejmodernější postupy v péči o novorozence a nedonošená miminka, kterých se tam narodí zhruba 150 ročně. Jedním z trendů v péči o nejmenší je také Kangaroo Mother Care, takzvané Klokánkování.

 

REKLAMA

„Dobré tety“ – nezisková organizace sdružující lidi se širokým srdcem – darovaly dětskému oddělení, stanici intermediární péče o novorozence, množství praktických, potřebných věcí a drobných pozorností. Do nemocnice přicházejí dobrovolnice přibližně 2krát do roka. Při březnové návštěvě přinesly kromě jiného i křeslo. Zdá se to divné darovat křeslo. Ale toto křeslo je jiné, neobyčejné. Je to křeslo „mazlicí“. Není nijak zvláštní vzhledem, ale svým úkolem zvláštní je. Je jedním z dalších kroků, jak umožnit maminkám pohodlně „tulit“ miminko. Nejde jen o obyčejné mazlení se, ale o možnost pohodlně provádět takzvanou Kangaroo Mother Care.

„Klokánkování není rozmazlování dítěte, jak by mohl někdo (scestně a nepoučeně) tvrdit. Jako ošetřovací metoda pochází z Kolumbie, z 80. let minulého století. Je bezpečným lékem na samotu nezralého dítěte a na bolest z odloučení v mysli mámy. Je něhou a pohlazením, bonusem k medicínským benefitům a je zadarmo,“ říká primářka dětského oddělení Magdalena Chvílová-Weberová, která se neonatologii věnuje dlouhodobě. V březnu byla také na stáži ve Spojených státech amerických, kde i přednášela.

Důležitost jemné (klokaní) péče pro nezralé a nemocné novorozeně

Nezralých dětí se rodí stále více, za rok 2013 se v celé ČR jednalo o 8,3 % všech narozených dětí. Je to kolem 9 tisíc nedonošených, a tedy ve vývoji ohrožených miminek.

Ideálně končí těhotenství ve 40. týdnu vaginálním porodem. Ideálně. Realita je jiná. Zkuste si představit, jak vypadá realita prožívání nedonošeného dítěte. Po neproblémovém porodu probíhají procesy biologicky programovaného formování vazby. Dítě je sice od matky fyzicky odděleno, ale „... potřebuje svou matku, aby přežilo. I když je pupeční šňůra přestřižená, v psychické a symbolické rovině jsou oba dál svázáni kojením a veškerou mateřskou péčí. Díky této péči si dítě postupně uvědomuje vlastní existenci. Život dítěte a jeho schopnost navazovat vztahy s ostatními začíná vztahem k matce a staví na biologických a psychologických základech připoutání (bonding). Je to vrozená reakce, projev instinktů malého človíčka, a probíhá prostřednictvím smyslového kontaktu, vůně, hlasu, dotyků a něžných gest. Tak se utváří celý svět vjemů, do něhož dítě zapustí kořeny.“ (F. Leboyer)

klokankovani foto NHB

Klokánkovat mohou tatínkové i maminky. Foto: Nemocnice Havlíčkův Brod

Pokud je dítě od maminky odděleno (separace), nemohou tyto děje dojít naplnění. Dopadem je scestné programování utváření citového příklonu jako nosného vztahu pro život a také horší „start“ a kratší doba kojení s možným dopadem celoživotním. Proč to tak je? Separace je spojena s úzkostí matky, s pocity nedostatečnosti a selhání a dává prostor nejhorším obavám. Matka prožívá úzkost i v případě krátkého oddělení, které se zdá ošetřujícímu personálu banální. V případe separace se narušují programované děje vazby s dopadem na psychiku matky a „prožívání“ dítěte. Zásadní je dopad na iniciaci a délku laktace.

Na bolest z injekcí, na stres z nepřiměřeného vlivu okolí u nezralečka a na problémy vyplývající z oddělení dítěte od matky existuje velmi prostý a velmi laciný lék. Je to mámina náruč. Častý a časný kožní kontakt pomáhá dítěti lépe udržet normální tělesnou teplotu, stabilizuje vitální funkce (dýchání a akci srdeční)‏, je mnohotvárnou komunikační cestou, upevňuje vztah matky (otce) a novorozence‏, reguluje osídlení sliznic a kůže dítěte, stimuluje sání dítěte, lépe startuje laktaci, uklidňuje dítě, protože je komplexem známých (bazálních) stimulů a posiluje pečovatelskou kompetenci matky. Kůže je hranicí, která dítě dělí od okolí. Ale právě prostřednictvím dotyků, sáním, intenzivním, tělesným kontaktem a pohybem se dítě prvně seznamuje s okolím, prožívá v náruči pocit bezpečí a láskyplného přijetí. (Kangaroo Mother Care, A practical Guide. WHO, 2003)

Validní studie (Cochrane databáze 2012) uvádějí u dětí ošetřovaných více na těle matky tento pozitivní dopad: Stabilita srdeční frekvence (bez bradykardií), lepší regulace teploty (o 80 % méně hypotermií), zlepšení dechové aktivity (o 75 % méně apnoí), vyšší saturace kyslíku, delší epizody spánku, méně bolesti, lepší váhové přírůstky, méně křiku a delší období bdělosti, častější a úspěšnější pokusy o kojení, méně infekcí (o 60 %), časnější propuštění, lepší růst obvodu hlavičky a lepší vývojové skóre dítěte.

„Personálem poučené matky preferují skin-to-skin (kůže na kůži) kontakt, protože ve srovnání s běžnou péčí (v inkubátoru) udávají zvýšenou sebedůvěru, pocit naplnění a pocit, že mohou něco pozitivního udělat pro jejich předčasně narozené děti. A my je v tom jednoznačně podporujeme,“ podotkla mluvčí brodské nemocnice Petra Černo.


Vysočina plná novinek a aktuálních informací

REKLAMA