Na sklonku loňského roku Pražský komorní balet premiéroval Rekviem za nekonečno choreografa Tomáše Rychetského, první reprízu mohou diváci zhlédnout v Horáckém divadle v Jihlavě. Večer Pražského komorního baletu se tam uskuteční v pátek 26. ledna od 19 hodin a kromě zmíněné novinky budou v rámci programu uvedeny i další dvě kreace v choreografii Tomáše Rychetského a Hany Polanské Turečkové.
Choreograf a bývalý tanečník Pražského komorního baletu a baletu Národního divadla Tom Rychetský je Jihlavan a v současné době pracuje v Horáckém divadle, kde mj. spolupracuje na pohybové stránce inscenací, např. je autorem choreografie pro dokudrama 3100°C mé krve, které je zpracované jako pohybové divadlo, aktuálně spolupracuje na inscenaci Čechovova Racka (premiéra 10. 2. 2018).
„Prvotním impulzem a v podstatě i inspiračním motorem pro mě byla samotná hudba a její obsah – jedná se o Rekviem Antonína Dvořáka. Z něho jsem se snažil citlivě odebrat zhudebněné liturgické texty,“ říká choreograf Tomáš Rychetský. „Rekviem jako takové je každopádně veliké a složité téma. Proto jsem ke spolupráci na námětu, částečně i režii a celkovém pojetí přizval režiséra Pavla Šimáka.“
Antonín Dvořák zkomponoval Rekviem na začátku vrcholného období své tvorby, v roce 1890. Skladba se neváže ke konkrétní osobě či události, ale je jedinou velkou reflexí obecně znepokojivých otázek lidského bytí, žalu a útěchy ve smrti, smyslu žití a umírání, stejně jako naděje. Dvořák byl hluboce věřícím člověkem, proto i toto geniální dílo je prodchnuto obdivuhodnou čistotou víry, duchovností, pokorou a nevšední autenticitou myšlenek. Všechny pocity, které v nás vyvolává, tak vyvěrají z osobní Dvořákovy filozofie a jejich umělecká realizace je formálně i obsahově dokonalá.
„Rekviem je samozřejmě mše za zemřelé. V našem ztvárnění se však snažíme o vyjádření víry, že životní energie nemůže jednoduše zmizet, jen se proměňuje a je předávána dál, a stejně jako třeba tanec má nekonečně mnoho podob,“ doplňuje Rychetský. „Choreografie by měla být příběhem o hledání odpovědí na otázky, které leží na tenké hranici mezi koncem a začátkem života a možná i dál. V duchovním prostoru Dvořákova Rekviem se snažíme vyprávět děj konkrétního lidského osudu.“
Komponovaný večer Pražského komorního baletu představí kromě zmíněné premiéry i úspěšnou reprízu kreace Nevyřčené ticho taktéž v choreografii Tomáše Rychetského a reprízu díla Černé zrcadlo v choreografii Hany Polanské Turečkové.
Foto zdroj: tisková zpráva HDJ, archiv PKB
Nevyřčené ticho
Choreografie: Tomáš Rychetský
Hudba: Leoš Janáček, Klavírní sonáta I.X. 1905 "Z ulice"
Tančí: 4 sólisté Pražského komorního baletu
Délka: 17 minut
Černé zrcadlo
Choreografie: Hana Polanská Turečková
Hudba: Vladimír Somer Smyčcový kvartet
d-moll
Tančí: 4 sólisté PKB
Délka: 30 minut
Rekviem za nekonečno
Námět: Pavel Šimák a Tom Rychetský
Choreografie: Tom Rychetský
Hudba: Antonín Dvořák, Rekviem B-moll, Op. 89 selection (výběr: Requiem Aeternam, Dies Irae, Confutatis Maledictus, Sanctus, Agnus Dei)
Režie: Pavel Šimák
Tančí: 8 sólistů Pražského komorního baletu
Délka: 40 minut
O autorovi:
Tomáš Rychetský
Vystudoval Taneční konzervatoř hlavního města Prahy. V roce 2000 nastoupil do Pražského komorního baletu, kde tančil v dílech předních českých i zahraničních choreografů (J. Kodet, J. Kylián, P. Šmok, L. Vaculík, P. Zuska, Ch. Bruce, P. Delcroix, aj.). Od sezony 2003/2004 byl členem baletu Národního divadla v Praze, kde tančil v choreografiích Jiřího Kyliána (Stamping ground, Petite Mort, Last Touch), Conny Janssen (Álbum Familiar), Itzika Galili (Through Nana's Eye), Petra Zusky (Little Extreme, Svěcení jara aj.) či Matse Eka (Carmen). V roce 2002 zakládá taneční skupinu TODAnce company, ve které se věnuje choreografické práci společně s Davidem Stránským (Nanopicture, Č4yři, Šťastná sedma, Positivní…?). Jako choreograf spolupracuje s baletem Národního divadla v Praze (Take this out!, Pandemonium a Nevyřčené ticho). Spolupráce s Viktorem Konvalinkou a Pavlem Hejným vedla v roce 2009 k založení nezávislého souboru Dekkadancers (Umíněnost ztracených, Nedokončený kus, Kill de Bill, Deka pod dekou, Jakstohoven, Caves and creatures). Následovala spolupráce s nezávislými tanečními soubory 420people, Pražský komorní balet či Bohemia Balet. Mezi jeho poslední autorskou tvorbu se řadí choreografie a režie díla „Airground“ pro Cirk La Putyka a choreografie dokudrama „3100 C mé krve“ pro Horácké divadlo v Jihlavě. Za choreografii „Nedokončený kus“ získal v roce 2011 1. cenu na Mezinárodní choreografické soutěži v Plzni a současně prémii za nejlepší autorské dílo. V rámci Mezinárodní video-art soutěži Janáček kontra expresionismus Brno 2010, která se konala pod záštitou Jiřího Kyliána, získal 1. cenu za kus Sinfonietta Dekkadancers.
Zdroj: tisková zpráva HDJ