sumavaBiocidy se v boji s kůrovcem podle Správy NP a CHKO Šumava užívají každoročně a jde o standardní postup. Správa parku podala žádost již v lednu, řekl v pátek agentuře Mediafax Jiří Mánek, náměstek ředitele parku.

Pro aplikaci biocidů je nutno žádat o výjimku Státní správu NP a CHKO Šumava a rozhoduje se ve správním řízení. "Letos bylo správní řízení zahájeno podáním žádosti z ledna, v březnu se žádost doplnila. Vzhledem k vysokému rozsahu kůrovcové kalamity jsme v rozšíření požadovali uplatňování biocidních prostředků místo jednoho roku na dva roky. Reakce účastníka řízení Hnutí Duha upozornila na nemožnost rozšíření žádosti, a to s odkazem na ustanovení správního řádu. Poté následovaly další časové průtahy ve správním řízení," sdělil náměstek Mánek.

„I přes to, že správní řízení neskončilo, nařídil jsem využít v boji proti kůrovci kombinaci všech nejúčinnějších metod, včetně biocidů na otrávené lapáky a trojnožky. Protože jsem převzal řízení národního parku v situaci, kdy je na jeho celém území kvůli přemnožení kůrovce kalamitní stav, je mojí zákonnou povinností realizovat všechna opatření proti kůrovci tak, abych předešel vzniku škod na majetku ve vlastnictví státu a na majetcích sousedních vlastníků lesů. Proto jsem nařídil opatření, mj. také instalaci obranných zařízení pro zachycení jarního rojení lýkožrouta smrkového," sdělil ředitel parku Jan Stráský.

Tato obranná zařízení jsou podle ředitele kombinací všech nejúčinnějších metod, které je možno v kalamitním stavu použít. Mezi tyto metody patří i otrávené lapáky a trojnožky, na jejichž přípravu je zapotřebí použít biocidy. "K tomuto postupu jsem vydal pokyn, aby se v nezbytně nutné míře tyto přípravky použily a nenastaly tak škody na lesních porostech, a to i přesto, že správní řízení k udělení této výjimky dosud nebylo ukončeno,“ řekl Jan Stráský.

K pátku dni je na území NP Šumava 33 650 kusů obranných protikůrovcových zařízení, z nichž asi 20 procent bylo ošetřeno biocidy. "Přímo v lesních porostech je pak podíl insekticidem ošetřených zařízení ještě menší, činí pouze dvě procenta ze všech používaných zařízení," dodal Stráský.

Insekticidem ošetřené lapáky jsou podle ředitele při správném použití účinným prostředkem v boji proti lýkožroutu smrkovému. Nejčastěji se v současné době využívají jako trojnožky či výřezy smrkových kmenů ošetřené schváleným insekticidem a osazené feromonovým odparníkem. Výhodou těchto lapáků před lapáky klasickými – neošetřenými insekticidem spočívá v minimalizaci kácení zdravých stromů pro tvorbu dalších sérií lapáků, kterých by bylo v současném kalamitním stavu třeba vysoké množství.

"Neotrávený lapák má totiž omezenou kapacitu, od okamžiku jeho plného obsazení kůrovci již další lýkožrouty nepojme a nezachytí. Takový lapák se musí odvézt z lesa nebo odkornit. Na jeho místo se pak musí umístit nový lapák, nově pokácený strom. V případě insekticidem ošetřených lapáků je funkčnost obranného zařízení zajištěna prakticky po celou sezónu. Kontakt s otráveným lapákem kůrovce usmrtí. Je pravda, že používaný insekticid, Vaztak, není selektivní a proto je možné, že se jím může zahubit i jiný hmyz. Nicméně se to zpravidla nestává, a to proto, že lapáky jsou vybavené feromonovými odparníky, které jsou selektivně atraktivní pouze pro lýkožrouta smrkového. Jiné druhy hmyzu tyto feromony na lapáky nelíkají. Obavy z neselektivnosti biocidních prostředků jsou z těchto důvodů do značné míry liché,“ doplnil Jan Stráský.

„Otrávené lapáky a trojnožky byly instalovány pouze do druhých a zásahových zón. Do prvních zón ani do bezzásahových druhých zón jsme je nedávali. Aplikace biocidů na lapáky a trojnožky byla mimo lesní porosty a na místo se pak dovezly. To znamená, že nemohla nastat jakákoliv případná kontaminaci lesního prostředí,“ vysvětlil náměstek ředitele Jiří Mánek.

Otrávené lapáky nesměly být instalovány na stanoviště ovlivněná vodou či do blízkosti vodních toků. "Fotografie a snímky obranných zařízení NP Šumava, prezentované v některých médiích, dle charakteru bylinného a travinného porostu jasně dokazovaly, že trojnožky jsou na suchých, vodou neovlivněných stanovištích. Pokud je někdo natočil a vyfotil v kalužích, je to proto, že jsme je tam dali, ještě když byl sníh. Veškerá voda na stanovišti byla jen roztátý sníh, nic víc,“ upřesnil Jan Stráský.

"Výsledky kontroly z 5. května lokalitách, na které upozornilo Hnutí Duha, prokázaly, že velké množství obranných opatření je na hranici mezi bezzásahovými a kůrovcově zásahovými lesními porosty. Například u Modravského potoka jsou trojnožky podél cesty, ne přímo podél potoka. Požadujeme předložit další materiály ve lhůtě 10 dnů ode dne seznámení s dílčím protokolem. To znamená doplnění zdůvodnění nutnosti použití obranných opatření a dodání kopie části porostní mapy s vyznačením managementových režimů. Závěr o tom, zda a případně v jakém rozsahu považujeme skutečnosti zjištěné při kontrole za porušení právních předpisů, učiníme až po předložení požadovaných materiálů,“ řekla Jitka Koubalíková z České inspekce životního prostředí v Českých Budějovicích.

Vedení parku se odmítlo vyjádřit k informaci o odvolání náměstka a zároveň vedoucího oddělení státní správy Tomáše Hlavatého, který rozhoduje o výjimce k použití jedů proti kůrovci. Spolu s ním podle zpravodajského serveru lidovky.cz současně Stráský odvolal i dlouholetého vedoucího CHKO Pavla Hubeného. "K personálním otázkám se vyjadřovat nebudeme," řekla agentuře Mediafax mluvčí parku Jana Zwettlerová.

zdroj: MEDIAFAX