"Společně s odvoláním kraj doručil na ministerstvo také rozsáhlý spisový materiál se stanoviskem krajského úřadu k celé kauze. Ministerstvo kultury následně v této věci definitivně rozhodne," řekla Jarošová. Podle jejích slov se proto rozhodnutí úřadu odvolal pražský magistrát loni 27. prosince. Původně Plzeňský kraj udělil Praze pokutu ve výši 3,5 milionu korun, magistrát se však proti tomu již v létě odvolal.
"Odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu Krajského úřadu Plzeňského kraje vydal loni 10. prosince rozhodnutí, kterým uložil Hlavnímu městu Praha za částečné znehodnocení národní kulturní památky Karlův most, pokutu ve výši 950 tisíc korun. Výše pokuty byla stanovena po důkladném zvážení všech relevantních skutečností, jako je znalecký posudek, protokoly Památkové inspekce Ministerstva kultury ČR, vyjádření a námitky účastníka řízení," informoval René Zeithamel z tiskového odboru kraje.
"Krajský úřad měl povinnost řídit se závaznými názory odvolacího orgánu, respektive ministerstva kultury, přehodnocoval se rozsah činností, za které bylo možné Hlavní město Praha sankcionovat. Výše pokuty byla stanovena vzhledem k okolnostem případu, rozsahu a závažnosti provedených negativních zásahů při obnově jedné z nejvýznamnějších národních kulturních památek České republiky," řekl mluvčí Zeithamel.
Odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu Plzeňského kraje letos vyměřil Praze za znehodnocení Karlova mostu při jeho opravách pokutu ve výši 3,25 milionu korun. Proti tomuto verdiktu se ovšem hlavní město odvolalo, ministerstvo kultury rozhodnutí Plzeňského kraje zrušilo a vrátilo zpět k doplnění. Kraj se po tomto rozhodnutí snažil v létě složité kauzy zbavit, ale ministerstvo námitky Plzeňského kraje odmítlo. Kraj poté nechal zpracovat nový znalecký posudek.
Mezi největší prohřešky zjištěné na opravě plzeňskými odborníky patřilo nerespektování tradičních technik kamenického řemesla, poškozování kamenných bloků, nadměrná výměna původních kamenů, použití nevhodné malty, špatně provedené spárování nebo používání nevhodných moderních materiálů, jako je například trvale plastický tmel v dilatačních spárách. Experti kritizovali také skutečnost, že Praha povolila použití betonu jako podkladu pro metakrylátovou izolaci. Proti způsobu provedených oprav se vyslovil i Národní památkový ústav.
zdroj: MEDIAFAX