V šedesátých letech pokračovalo budování elektrických sítí, především vedení o vyšších napětí, včetně mezinárodního propojení. Začalo se také upouštět o malých elektráren a vznikat elektrárny velké – a to především v blízkosti zdroje energie, tedy uhlí.

V roce 1960 byl uveden do provozu první elektrárenský blok o výkonu 110 MW - Tisová a rozběhla výstavba velkých uhelných elektráren s bloky 110 MW a posléze i výstavba prvních bloků 200 MW.

V roce 1967 byl uveden do provozu první 200MW elektrárenský blok v Ledvicích. Elektrizační soustava začala pracovat v rámci propojení elektrizačních soustav zemí RVHP.

Energetika přešla na plánované hospodářství. Oproti předchozím letům již není většina elektřiny spotřebovávána pro osvětlení, ale elektrickými spotřebiči.

Spotřeba domácností oproti předchozímu období rostla rychleji i přes přetrvávající výpadky a vypínání, ale ke zpomalení růstu naopak došlo u průmyslu. Po Berlínské a Bruselské krizi se snížil vývoz strojů a do rozvoje průmyslu se promítlo i omezení obchodních styků s Čínou. Téměř u konce byl proces intenzivní elektrifikace drah.