Liberec je v současné době jediné české město, které využívá Radu architektů jako nezávislý odborný poradní sbor primátora a Odboru hlavního architekta libereckého magistrátu. Současná liberecká Rada architektů je navíc vůbec první českou skupinou tohoto typu, jejímiž členy jsou také zkušení zahraniční odborníci na architekturu a urbanismus.

 

Peter Gero z Hamburgu a Christoph Braumann ze Salzburgu přijeli koncem dubna do Liberce a poprvé od svého vzniku se tak sedmičlenná mezinárodní Rada architektů sešla zcela kompletní. Společně se svými českými kolegy si během náročného dvoudenního programu prohlédli lokality projednávaných projektů, mezi něž byly zařazeny především ty, které Rada architektů označila za celoměstsky významné. Jde zejména o projekty Terminál, Nový Perštýn či bytový dům na Papírovém náměstí.

Večer po jednání se kompletní tým představil veřejnosti na Technické univerzitě sérií prezentací obou zahraničních členů Rady architektů a jejich českých kolegů. Představení uvedli primátor Liberce Tibor Batthyány a rektor TUL Miroslav Brzezina. Primátor obnovil činnost Rady architektů jako poradního orgánu pro architektonický rozvoj Liberce a inicioval nový koncept její činnosti, který vychází z principů obdobných expertních sborů rakouských a německých měst.

Podle primátora jsou především nezávislé odborné názory tím, co v diskuzích a rozhodovacích procesech často chybí. „Jsem rád, že se nám podařilo najít zkušené a nezávislé experty s autoritou. Co se týče zahraničních architektů, chceme je zvát hlavně ve věcech zásadního strategického významu. Zkušenosti ze zahraničí pro nás budou v takové chvíli velmi cenné,“ konstatoval primátor.

Rektor TUL Miroslav Brzezina přivítal Radu architektů na půdě univerzity a zdůraznil, že univerzita podporuje a bude podporovat spolupráci s městem ve všech směrech včetně odborné diskuze na půdě Fakulty architektury.

Architekt Christoph Braumann vedl 25 let oddělení Regionálního plánování a Geografických informačních systémů v Salzburku. Představil několik úrovní zemského, regionálního a městského plánování v Salzburku. Neopomněl zmínit morfologickou či historickou podobnost Salzburgu a Liberce i například stejný počet obyvatel (30.000) v roce 1932. Principy rozdílného vývoje měst ilustroval na současné realitě: Liberec se rozkládá na 106 km2 s počtem obyvatel 104.000 a Salzburg se 150.000 obyvateli na 66 km2. Intenzita či obytná hustota města je pečlivě plánována. Rozhoduje o dlouhodobé udržitelnosti a ekonomii města a příjemném životním prostoru. Ke stavebním pravidlům platným v tomto rakouském městě dodal, že pozemky se mohou stát stavebními pouze na 10 let: „Pokud na něm do deseti let investor nezahájí stavbu, pozemek se stává bez náhrady opět nezastavitelným. Město tak předchází spekulacím s pozemky.“

Peter Gero, původem slovenský architekt, který dvanáct let působil jako ředitel plánování a výstavby centrálních čtvrtí v Hamburku, hovořil nejen o tomto německém přístavním městě. Jeho přednáška byla exkurzem do dalších evropských sídel. „Dnes už víme, že nově budované urbanistické celky není dobré vyřešit do posledního detailu. Názor na urbanismus se vyvíjí a je proto potřeba nechat záměrně některé prostory budoucímu pohledu,“ řekl v univerzitním přednáškovém sále Gero.

Ve své přednášce se věnoval především veřejným prostranstvím. Jejich kvalita je podle něj pro spokojený život obyvatel ve městě klíčová. Proto se Rada architektů veřejným prostranství zabývá u každého prezentovaného projektu. Peter Gero dále uvedl, že Hamburk, ve kterém z urbanistického pohledu vzniklo v posledních letech mnoho nového, povolával vždy k řešení jednotlivostí odborníky ze zahraničí, kteří městu dokázali nabídnout pohled zvenčí.

Architekt Jakub Cigler přinesl zajímavé a lehce znepokojivé zamyšlení o směřování a rozvoji společnosti, které přirovnal k letu letadlem bez pilota. Architekt Martin Kloda se zabýval devastovaným územím a otázkou budovaní kvalitní architektury a obytného prostředí českých měst. „Kvalitní prostředí a architekturu nezajistí obecné manuály MMR, ale odborné poradní orgány jako jsou RA, které se zabývají konkrétními výzvami konkrétních měst. Architekt Hubáček by dnes svůj rodinný dům v Liberci podle manuálu MMR nepostavil,“ uvedl a dodává: „Slovo problém vyměňme za slovo výzva.“

Další člen Rady a zástupce Odboru hlavního architekta Petr Kincl prezentoval pohled na město z pozice architekta, vedoucího oddělení pro urbanismus a architekturu. Architektka Jana Medlíková, jako jediná žena v liberecké Radě architektů, přistoupila k problematice architektury a stavby měst právě z úhlu pohledu ženy architektky a odhalila svůj citlivý přístup jak ke klientům, tak především k místu v kterém tvoří. Architekt Josef Smutný náročný den architektury odlehčil rychlou sérií svých projektů, realizací a aktivit na poli architektury.

Sedmičlenná Rada pracuje od letošního ledna. Vedle jednotlivých a z pohledu města významných projektů by měla řešit také celkový rozvoj města, jeho urbanistickou koncepci, územní plánování a tvorbu veřejného prostoru. „Jsem si jistý, že si takto složený odborný tým vybuduje respekt před laickou i odbornou veřejností,“ věří předseda liberecké Rady architektů Josef Smutný.