Druhá světová válka mírně pozastavila rozmach elektrifikace. Neznamenalo to ale, že by se přestalo elektrifikovat úplně. Výroba ale sloužila pro válečné účely, elektřina se stala strategickou záležitostí.

V důsledku zapojení české energetiky do válečného průmyslu rostl počet výroben i během války. Technický stav elektráren byl však špatný a zastaralý. Válkou velmi utrpěl rozvod elektrického vedení.

Tak jako v celém hospodářství, došlo i v energetice po válce k výrazným změnám vlastnických poměrů. Byly zřízeny Československé energetické závody - 1946, které zajišťovaly výrobu a rozvod elektřiny. Energetika přešla na plánované hospodářství. Oproti předchozím letům již není většina elektřiny spotřebovávána pro osvětlení, ale elektrickými spotřebiči. V českých zemích se objevoval nedostatek elektřiny, což řešil dovoz z Polska a zákaz přímotopů.

Pro jednotné řízení byl vytvořen dispečink pro celou zemi, rozdělený na dva zemské dispečinky.